přední český avantgardní fotograf

studia:
1906 – 1910 Filosofická fakulta české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (francouzština, němčina, psychologie)

Eugen Wiškovský vytvořil jedny z nejprogresivnějších a nejoriginálnějších snímků v rámci české moderní fotografie. Měl blízko k Jaromíru Funkemu, s nímž jej spojovalo chybějící fotografické vzdělání, ale především fenomenální talent a obdiv k avantgardní fotografii. Wiškovský, muž mnoha zájmů a schopností, od počátku těžil z osobité imaginace, jak dokládá jeho Měsíční krajina.

Rád objevoval estetické kvality u věcí, které je zdánlivě zcela postrádají, jako jsou třeba právě košilové límce či elektrické izolátory. Velkými detaily dokázal navodit novou perspektivu
i kontext. Výsledek je přísně racionální i plný fantazie, aby „překvapoval diváky a usvědčoval jejich zrak z únavy a otupělosti“ (Vladimír Birgus), jako třeba Izolátor s pružinou, evokující
těleso z hlubin vesmíru. Měsíční krajinu Wiškovský důmyslně osvětlil žárovkou skrytou mezi tvrdými límci. Na fotografický papír posléze přiložil minci coby obraz Země, viděný z povrchu měsíční krajiny.

Ikonický snímek byl mnohokrát publikován. S odstupem více než třiceti let, v dopise určeném historičce a teoretičce fotografie Anně Fárové, jej reflektoval sám autor: „Límce mne přivedly na možnost dvojího smyslu fotografie: vlastního a metaforického. Odpadnutí barvy a zjednodušení zrakového vjemu (…) umožňuje vznik jistých podobností, které barva a plastičnost skutečného vnímání zastíraly. Tyto podobnosti se i při realistickém podání námětu nedají odmítnout, má-li člověk jen trochu fantasie.“