Sestup do propasti / esence symbolismu

Přelom 19. a 20. století byl nejen bezstarostným obdobím Belle Époque, ale také dobou různorodých proudů, protichůdných tendencí, kontrastů a neustálého hledání. Snad více než kdy jindy rezonovaly v umění otázky, související s lidským osudem a životem. Podobně jako v případě paradigmatického díla Paula Gauguina Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam směřujeme? se i mnozí další umělci snažili ztělesnit tyto úvahy ve své tvorbě. Symbolismus, jakožto jeden z proudů období Fin de siècle, umožňuje výrazné prolínání výtvarného umění s literaturou, filozofií i s tehdejším rozmachem psychologie.

Realizace výstavy Sestup do propasti / esence symbolismu však byla nabourána druhou vlnou epidemie a souvisejícími omezeními. Zkrácení termínu, zrušení doprovodných akcí i nutnost snižování počtu kontaktů, to vše vedlo k radikální proměně.

Namísto komplikovaného svozu exponátů ze tří moravských galerií, který by z epidemiologického pohledu představoval nezanedbatelné riziko pro všechny zúčastněné strany, byla zvolena jiná forma prezentace dotčených předmětů bez jejich fyzické přítomnosti.

Způsob zobrazení nedovezených exponátů a prostorovou instalaci vytvořil Pavel Kopřiva – prostředí výstavy reflektuje současnou situaci, kdy většina oblastí života ustupuje boji proti koronaviru, lidé jsou od sebe odděleni a značná část našich aktivit se přesouvá do virtuální sféry. Chladný, odosobněný labyrint kontrastuje s velmi subjektivním a emotivním uměním symbolismu, s nímž má však mnoho společných principů.

Přes radikální proměnu podoby výstavy je však stále zachováno její jádro, které představuje více než dvě desítky uměleckých děl, stěžejních příkladů českého symbolismu. K vidění budou například obrazy Josefa Mandla, Beneše Knüpfera, Maxmiliána Pirnera a dalších důležitých osobností tehdejší generace umělců.