Jiří John / Ve vrstvách

K uměleckým osobnostem roudnické galerii v šedesátých letech 20. století nejbližším patřil svým postojem i zacílením tvorby malíř a grafik Jiří John (1923–1972). Během prvních deseti let fungování představila nově otevřená galerie Johnovo dílo hned dvakrát. Poprvé na sklonku roku 1969 reprezentativním výběrem z autorovy tvorby z let 1962–1969. Po druhé v roce 1974, když krátce po malířově předčasné smrti, připravila ve spolupráci s Jaromírem Zeminou, autorovým blízkým přítelem a teoretikem výstavu Poslední obrazy, na níž představila práce ze závěrečné etapy Johnova života.

V důrazu na duchovní a lyrický rozměr uměleckého díla preferovaný tehdejším vedením galerie oproti paralelním konstruktivistickým tendencím se stalo Johnovo dílo předmětem dlouhodobého akvizičního zájmu instituce. Již v průběhu šedesátých let přibyla do roudnické sbírky stěžejní malířova plátna jako Rozbřesk, Podzim nebo Rosa – malba, jež je dodnes nedílnou součástí stále expozice galerie. Stejně tak sbírku grafiky rozšířilo několik listů provedených technikou suché jehly. Po stránce tematické se dají rozčlenit do dvou souborů. Jádro prvního z nich tvoří cyklus grafik Z Mostecka, jenž upoutá zájmem o konstrukční řešení průmyslových staveb a krajinu periférie. Druhý charakterizuje soustředěné pozorování přírody, snaha o zachycení skrytých dějů v krajině i úsilí o postihnutí její mnohovrstevnatosti. Soubor grafických prací získaných v šedesátých letech doplnila v závěru let osmdesátých čtveřice listů rozvíjejících motiv podzimu.