Architekt Jan Sokol

Výstava přiblíží významnou a ne zcela doceněnou osobnost českého architekta Jana Sokola (25. května 1904 Roudnice nad Labem – 27. září 1987 Praha). Jeho dědeček Josef Černý byl ředitelem gymnázia v Roudnici nad Labem, kde se také Jan Sokol v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky narodil. V roce 1912  se rodina odstěhovala do Náchoda a v roce 1923 do Prahy. V tomtéž roce začal studovat na Českém vysokém učení technickém v Praze u prof. Antonína Engela, později na pražské Akademii. V roce 1929 byl na roční stáži v ateliéru architekta Le Corbusiera v Paříži, kde se seznámil také s architektem Augustem Perretem.

Po studijních pobytech ve Francii, v Anglii a v Holandsku pracoval jako architekt na Ministerstvu veřejných prací a na Pražském Hradě u Pavla Janáka. Od roku 1936 začal působit na  Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1936–1959 zde vyučoval Nauku o slohu, v období 1938–1953 vedl vlastní ateliér a v letech 1942–1945 byl rektorem školy. V roce 1953 musel ateliér opustit. Pracoval ve Státním ústavu památkové péče na rekonstrukcích historických budov. Byl stálým spolupracovníkem francouzského časopisu pro soudobou architekturu L'architecture d'aujourdhui. Zajímal se o dějiny umění, byl členem Klubu za starou Prahu a přátelil se s historiky umění Vojtěchem Birnbaumem a Josefem Cibulkou.