Adriena Šimotová patří k nejvýznamnějším a také nejuznávanějším představitelkám českého poválečného umění. Její tvorba je od počátku úzce spjata se skupinou UB 12, v níž působila spolu se svým životním partnerem Jiřím Johnem. Autorka projevovala nevšední schopnost vtělit do výtvarného výrazu minimálními prostředky maximum sdělení o smyslovém a emocionálním prožitku. Zprostředkovávala jej lehkým dotykem štětce či úspornými čarami a body, které fixovala do grafických matric. Koncem šedesátých let se, podobně jako vrstevnice Olga Čechová či sestry Válovy, přihlásila k programu nové figurace. Přispěla do něj nezaměnitelnými obrazy ženských postav se zvýrazněnou linií a barevnými plochami na bílém podkladu.