malíř, grafik, fotograf, tvůrce objektů a instalací, autor umění s akčními a konceptuálními přesahy, vysokoškolský pedagog
žije a pracuje v Bratislavě

studia:
1965 – 1969 Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, Oddělení grafiky, Dezider Milly
1963 – 1965 Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, Oddělení monumentálního malířství
a gobelinu, Peter Matejka

Přemýšlíme-li v rámci československého uměleckého milieu o člověku a jeho prostoru
v kosmologických, ale také v ekologických souvislostech, objeví se před námi zcela bezprostředně klíčová osobnost Rudolfa Sikory. Jeho vliv na československou výtvarnou kulturu druhé poloviny 20. století byl, i přes dlouhodobou cenzuru jeho osobnosti v období normalizace, značný. A silný stále je. Sikorův subjektivní filozofický postoj k prostoru nás fascinuje dodnes, ať jde o kosmologicko-antropické principy nebo vizuální zhmotnění vesmírných energií. V centru těchto představ je vždy člověk. Jednou z nejkomplexnějších kosmologických myšlenek Rudolfa Sikory je koncept propojení kosmu, Země a člověka, které se věnoval v mnoha svých pracích, nejsilněji však v sérii Pozemšťan. V této sérii Sikora navazuje na akční práce z konce 70. a začátku 80. let a představuje člověka jako bytost fundamentálně spojenou se Zemí, plnou struktury Země, jejíž existence neustále osciluje mezi bezprostředním vztahem k rodné planetě a snahou vyvázat se ze zemské gravitace a dotknout se nekonečného prostoru.