malíř, grafik a textilní návrhář

studia:
1945 – 1949 VŠUP v Praze u Josefa Kaplického

V roce 1962 vytvořil Jiří Mrázek volný cyklus kreseb a obrazů na téma Krajina-žena. Do jeho dosud nefigurálního díla vstoupila lidská postava, ovšem zastřeně, prolínáním přírodních
a figurálních tvarů. Horizontální kompozice krajiny přirozeně splývá s ležícím ženským tělem. Autorovo cítění a modelování objemů může volně asociovat prehistorické jeskynní malby, jejichž charakteristickou, jakoby tekutou modelaci předurčovala surová stěna. Ostatně byl to právě obdiv k archaickému umění, co už počátkem čtyřicátých let vedlo k souznění a vzájemné inspiraci Jiřího Mrázka s Václavem Boštíkem a Janem Křížkem. Sám autor vyzdvihoval především erotický podtext krajinného cyklu. „Já si myslím, že ve většině mých obrazů je nějak zašifrovaná erotika. Na začátku šedesátých let se to jenom stalo zřejmější. Někde v pozadí stál jistě příklad Josefa Šímy. Erotika může být zašifrována v útočnosti, s jakou jednáme s plochou plátna, anebo naopak v jemnosti a něze, s jakou se plátna opatrně dotýkáme.“ (J. M.)