Jan Kubíček, Písmo – signál, 1965
Obraz Písmo – signál je typickou ukázkou Kubíčkovy konstruktivisticky zaměřené tvorby. Již od poloviny šedesátých let, kdy započal své konstruktivisticko-konkrétní období, se plocha jeho obrazů omezovala na několik málo grafických elementů. Vše se vyjevuje nikoli pohledem na jeden osamocený obraz, ale na celou sérii děl, jež tuto myšlenku postupně rozvíjejí. Podle autora se jedná o „rozšířenou komunikaci“ – ta se týká vztahů mezi jednotlivými prvky v sérii i mezi dílem a divákem. Jan Kubíček patří se Zdeňkem Sýkorou a Vladislavem Mirvaldem k zásadním představitelům české geometrické malby druhé poloviny dvacátého století. Společným principem jejich tvorby je rozvíjení variantních řešení za užití omezeného spektra geometrických forem. Jejich tvorba, systematicky hledající nové cesty, byla výrazným přínosem pro české výtvarné umění, ale zároveň se prosadila i v širším evropském kontextu.