malíř, grafik, tvůrce objektů, instalací a krátkých filmů, vysokoškolský pedagog
žije a tvoří v Praze

studia:
1990 – 1998 Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliér monumentální tvorby Jiřího Načeradského, Škola grafiky II Vladimíra Kokolii, Malířská škola II Vladimíra Skrepla

Na české výtvarné scéně představuje Josef Bolf již více než dvacet let velmi ojedinělý typ umělce, do jehož tvorby zasahují velmi hluboké introspektivní prožitky. Ty se zhmotňují do depresivních fantastických vizí, jejichž dospívající aktéři vystupují netečně k prostředí, které je obklopuje, k situacím, v nichž se nalézají, i k divákovi, který se tak nezávisle na své vůli dostává do pozice nepatřičného voyeura. Polo vyřčené náznaky a intuitivní tušení, které v obrazech nalézáme, nám dávají pocit nejistoty ohledně smyslu viděného, i tak by se ale dalo by se říci, že narativní linka zastává v tvorbě Josefa Bolfa nezastupitelné místo. Autor se neustále vrací do doby vlastního dospívání, neustále prožívá fantastické vize, stejně jako tehdy, když
v panelových kulisách právě vystavěného sídliště Jižní Město četl cenzurou omezeně dostupné sci-fi povídky (např. antologie Těžká planeta). Typická Bolfovská motivika melancholických vzpomínek a neurčitého vnitřního pnutí, kolísání mezi realitou a fikcí, jsou patrné i z díla Žádné události (2020), které v kontextu výstavy vyznívá jako cesta neproniknutelným vesmírem vlastní mysli, pamětí „která se do všeho plete a nechce nechat vydechnout.“ J. Bolf, Těžká planeta.