Endre Bálint (1914–1986) patří k výrazným osobnostem maďarského umění 20. století. Do roudnické galerie se Bálintův obraz dostal díky uspořádání mezinárodního malířského sympozia v Roudnici v roce 1970. Zásluhou tehdejšího ředitele Miloše Saxla a malíře Václava Boštíka do Roudnice přijelo dvanáct umělců. Ve výstavním sále, proměněném ve společný ateliér, po dobu víc než tří týdnů intenzivně tvořili a navzájem si vyměňovali názory. Cílem byla nová tradice bienále, které by založilo ojedinělou kolekci současného umění. Hosté sympozia totiž nejméně jedno ze svých čerstvě vytvořených děl darovali do galerijních sbírek. Nastupující normalizace však jakékoli pokračování zastavila. Skvělou myšlenku mezinárodního setkávání umělců dodnes připomíná i plátno Ležící od Otakara Slavíka, jednoho z dalších účastníků sympozia.