Ve službách jezuitů

Jan Jiří Heinsch (1647–1712) patří k pozoruhodným představitelům barokní malby v Čechách, kteří stáli v českém dějepisu umění dlouho dobu ve stínu Karla Škréty (1610–1674). Tento pohled se začal měnit až systematickým výzkumem prováděným přibližně v posledních dvou desetiletích. Docenění se tak dočkal i Heinsch, jehož mnohovrstevnatá tvorba byla poprvé ve své celistvosti prezentována na přelomu let 2006 a 2007 v rámci výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě.

Současná výstava nemá ambici přinést komplexní pohled na Heinschovo malířské dílo, chce však poukázat na konkrétní výběr z jeho práce. Jádro výstavy tvoří trojice pláten ze sbírek roudnické galerie, kam se dostala z odkazu místního sběratele a mecenáše umění Augusta Švagrovského. S ohledem na fakt, že dva z těchto tří obrazů mají úzkou souvislost s jezuitským řádem, byly doplněny o další příklady malířských děl právě z tohoto prostředí. Díky tomu se podařilo jinak izolované výtvarné artefakty zasadit do odpovídajícího dobového kontextu. Ten totiž netkví „jen“ ve výtvarném zpracování vystavených maleb, ale především v jejich využití v rámci jezuitské spirituality a ve vztahu Tovaryšstva Ježíšova k výtvarnému umění obecně.

Virtuální prohlídka výstavy