english
HomePro návštěvníkyNovinkyPivovar restart

Kontakt

Galerie moderního umění
v Roudnici nad Labem
Očkova 5
413 01 Roudnice n. L.

tel.: + 420 416 837 301
galerieroudnice@gmail.com

Fotogalerie

fotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogaleriefotogalerie

Novinky

Pivovar restart

Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem přichystala v knihovně Ervína Špindlera zájemcům o ochranu a nové využití industriálních památek skutečnou lahůdku. V neděli 4. října v rámci Dne architektury otevřela komentovanou prohlídkou ing. arch. Petra Janoše výstavu Industriální topografie – architektura konverzí, Česká republika 2005–2015, kterou připravilo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze vedené Benjaminem Fragnerem. Výstava byla po premiéře v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze reprízována v Brně a po krátké zastávce v Roudnici zamířila rovnou do Třebíče, do areálu bývalé kožedělné továrny Carl Budischowsky & synové, kde proběhla Konference o cestách k efektivnímu využití průmyslových staveb a areálů. Hned poté výstavu čekají další reprízy po celé republice. To svědčí o obrovském zájmu osvícených reprezentací měst a zainteresovaných institucí o atraktivní téma, jímž se zabývají přední evropští architekti, urbanisté a sociologové již od šedesátých let minulého století.

O tom, jak úspěšné mohou být snahy o rehabilitaci průmyslových památek v českém prostoru, podala nejnovější důkaz právě výstava Industriální topografie i stejnojmenná publikace, přinášející 42 příkladů zdařilých realizací za posledních deset let. Vrcholem roudnické prezentace byla přednáška Benjamina Fragnera, která se uskutečnila 8. října. Posluchače zaujal obecný vstup do problému i zcela konkrétní příklady komunitou dobře akceptovaných a esteticky přitažlivých řešení. Jasně a srozumitelně vysvětlené zásady, k nimž patří například snaha o oživení památky v průběhu celého procesu rekonstrukce, oslovily všechny zájemce o osud roudnického pivovaru a vzbudily v nich mnohá očekávání, která by neměla zůstat nevyslyšena. Výstava a přednáška završila řadu dosavadních prezentací a odborných setkání (výstavy Co jsme si zbořili 2010 připravená ve spolupráci s VCPD, Pivovar 2020 / Rekonstrukce a nové využití roudnického pivovaru / Vize studentů Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci 2011, Nenechme to spadnout 2014), které vnášely do roudnického milieu příklady dobré praxe z domova i ze zahraničí. Také díky nim se podařilo získávat další zapálené jedince, vnímavé vůči jedinečnému památkovému fondu města i vůči možnostem jeho dalšího využití. Potěšující bylo, že se v roce 2014 taková skupina zformovala mezi studenty gymnázia, kteří se svou prací o pivovaru pod názvem Nenechme to spadnout postoupili do celostátního kola soutěže Navrhni projekt, pořádané Ministerstvem pro místní rozvoj.   

Co vše se v tématu pivovar dosud podařilo? Nelze nezmínit záslužnou iniciativu restaurátora Jiřího Brodského, díky němuž a okruhu příznivců se zabránilo úplné demolici památky. Městská reprezentace, jejímž byl členem, převedla pivovar do majetku města a nechala památku provizorně zastřešit. Kýžený efekt se již dostavil, jak se ukázalo při poslední prohlídce. Architekt Petr Janoš zpracoval první pracovní studii na nové využití pivovaru, která shrnula náměty rezonující v okruhu příznivců záchrany pivovaru. V následné diskusi se pak přidaly další. Vytvořilo se tak jakési jádro možných funkcí, které by mohl pivovar do budoucna plnit. Roudnice naléhavě potřebuje velký společenský sál, mohl by tu být minipivovar, kvalitní pivovarská restaurace, expozice věnovaná historii pivovaru (příznivci pivovaru schraňují řadu hodnotných předmětů ze zrušeného pivovaru), tržnice, hostel, informační centrum, výstavní prostory apod. K nim jistě přibudou po debatě s občany města další. Tak by se mohlo postupně formulovat zadání pro architektonický projekt. Mějme přitom na paměti, jak důležité místo pivovar na mapě města reprezentuje. Patří do historického jádra, pro návštěvníky přijíždějící vlakem představuje první vizitku města, jakousi bránu ke vstupu. Pro masu dojíždějících by mohly nákupní a relaxační prostory vytvořit vlídné útočiště. To vše by mohlo mít pozitivní vliv i na proměnu celého okolí včetně nádraží.       

A co dál? Máme nějaké dobré zprávy? V současné reprezentaci figuruje několik rozhodných zastánců kvalitní rekonstrukce pivovaru. Ve veřejném mínění se vytvářejí ostrůvky lidí, kteří by se rádi na věci jakýmkoliv způsobem podíleli, třeba tak, že by již nyní za předpokladu částečného zabezpečení prostředí vnášeli do objektu nový život. I tady je potřeba se odvolat na slova Benjamina Fragnera, znalce stovek příkladů konverzí průmyslových památek zdánlivě odsouzených k zániku. Dle jeho zkušenosti mají největší naději na úspěch rekonstrukce právě tam, kde se od počátku vytváří angažovaná komunita lidí a kde památka od počátku žije jejími aktivitami. To vše samozřejmě neumenšuje úkoly zásadní povahy, jimiž i nadále zůstávají nutnost zastřešit ještě zbylou část areálu z 19. století, zaměřit celý objekt, získat dotace a vypsat architektonickou soutěž, k níž by měli být rovněž přizváni přední architekti se zkušeností s konverzemi průmyslových památek.

Na závěr nelze než konstatovat, že pivovar představuje pro město obrovskou výzvu. Stačí se jen ohlédnout, jak podobných příležitostí využila některá jiná česká města. Vzhledem k hodnotě jedinečného architektonického dědictví a šanci přispět kvalitním dílem by neměla zůstat nevyužita.

Alena Potůčková

 
 
youtubeGalerie blog
Tel: 416 837 301
E-mail: galerie@galerieroudnice.cz

Mapa stránek
© 2012  Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Očkova 5,  413 01 Roudnice nad Labem

 Webdesign saKra, realizace Michal Ševčík